Zasadit ovocný stromek v zásadě není nic náročného. Lze jej zasadit i velmi jednoduše – prostě se udělá jamka, na její okraj se zatluče kůl (aby se později zatloukání nepoškodily kořeny), vloží se stromek, zahrne se dobrou hlínou a ta se udusá (dbáme na to, ať je dno jamka stále níže, než okolní terén, kvůli udržení vláhy). Stromek se přiváže k opoře – kůlu, vydatně zaleje a ostříhají se nadbytečné větve (musí jich zůstat jen velmi málo, jen budoucí základ korunky). Celá tato akce trvá 10 až 20 minut.
Potom ale také existuje několik možností, jak zvednout kvalitu výsadby. Rozdíl mezi dobře zasazeným stromem a jeho narychlo zasazeným kolegou může být několikanásobný. Zdravý stromek, o který je dobře pečováno, může být za pár let třeba i 5x objemnější a vitálnější, než stromek osiřelý, který musí bojovat sám a o který se nikdo nestará.
Zde je několik tipů, jak výsadbu provést daleko pečlivěji – celá akce nás pak vyjde na 30 minut až dvě hodiny. A teď už se nato podívejme krok za krokem:
- jamka – vykopeme jamku na strom šířky 40 cm a hloubky cca 50 cm (může být i menší, pokud budeme hnojit třeba minerálními tabletami NPK, které se okolo stromku zapíchají až po výsadbě). Ideální je vykopat jámu zhruba 3 týdny předem (a nechat ji tak trochu zvětrat). Krátce před výsadbou ji pořádně vylít vodou, kterou necháme vsáknout.
- hnojení - do spodku jámy můžeme dát ve vrstvě 5 - 10 cm vyzrálý hnůj (ten, který už nesmrdí) a mírně zahrneme, aby se nedostal do přímého kontaktu s kořeny.
- opora sazenice - do jámy ještě před výsadbou zatlučeme kůl, ke kterému stromek připevníme (po výsadně bychom mu mohli příliš poškodit kořeny). Preferujeme jižní stranu od stromku (aby v mrazivých zimních dnech byl kmínek chráněn před ostrým sluncem). Připevněný stromek daleko lépe roste. Později musíme každoročně kontrolovat úvazy, aby nezarostly do kůry.
- zálivová jamka může mít šířku v průměru cca 0,6 až 1 m (tedy v průměru 30 – 50cm okolo stromu). Je to taková širší trychtýřovitá jamka okolo kmínku stromu, kruh bez drnů, který umožňuje vodě přitékat ke kmínku. To nám velmi zjednoduší zalévání, ale i využití deště. (Pozn.: beztravný pás - stromku velmi prospěje, pokud bude okruh okolo něj udržován nezatravněný- první dva tři roky tuto funkci může plnit zálivová jamka).
- hlína k výsadbě - pokud máte horší hlínu, nevadí, stromky to zvládnou. Do startu máte možnost méně kvalitní hlínu namíchat se zahradnickým substrátem – hlína tak bude nadlehčená. Starý zahradní kompost je také vhodný. Doporučujeme vyvarovat se všem kořínkům plevelů a jejich semínkům v hlíně – ušetříte si tak práci s případným pozdějším pletím.
- namočení kořenů – před výsadbou namočíme kořeny sazenice do vody na 2 až 12 hodin.
- samotná výsadba
- Stromek vložíme do připravené jamky. Měl by být tak hluboko, aby po vysazení měl hlínu zhruba v té výšce, kde ji měl ve školce (tzv. kořenový krček), popř. Může být i o něco hlouběji, ale nikdy se nesmí místo srůstu podnože s roubem dotýkat hlíny – raději zde mějme odstup od hlíny aspoň cca 5 cm). Roub by i celkově měl být ideálně nad úrovní okolního terénu, aby, kdyby se časem zálivová jamka zanesla, aby někdejší roub nevypustil kořeny a nevznikl tak tzv. pravokořenný strom (to znamená strom kořenící přímo z odrůdy - je pak nevypočitatelný, zpravidla pak roste velmi bujně, ale plody se mu zmenší).
- Kořeny vložené do jámy by neměly být zakroucené, ani polámané– bude-li to třeba, zkrátíme ty zbytečně tlusté boční kořeny je ostrými nůžkami (strom se stejně živí především těmi nejtenčími, z nichž většinu vytvoří až při ujmutí).
- Stromek rovnoměrně zahrnujeme. V jamce stromek zasypáváme postupně kolem dokola a každou vrstvu po cca 10 cm umačkáváme, abychom se vyvarovali vzniku vzduchových kapes a aby stromek stál rovně. Nakonec hlínu okolo kmínku můžeme zlehka ušlapat. Dobře zasazený stromek nelze při lehkém tahu povytáhnout. Drží již poměrně pevně v zemi.
- Úvaz ke kůlu - stromek co nejvýše na kmínku - těsně pod budoucí korunkou, nebo i na jejím začátku - přivážeme ke kůlu řemínkem, nebo širším provázkem. Ideální stav je takový, kdy se má kmínek tendenci mírně odklánět od kůlu a my jej lehkým napnutím zafixujeme do kolmé polohy. Nebude se pak ve větru téměř vůbec klátit. Na kůlu řemínek zafixujeme napevno např. uzlem a nebo hřebíčkem. Každý rok bychom pak měli úvazy kontrolovat, zda stromek neškrtí na nezařezávají-li se se do kůry.
- Důkladně zalijeme a vodou a tu necháme z výsadbové jamky vsakovat. První rok po výsadbě bychom měli zvláště v horkých suchých měsících zálivku opakovat.
Při tomto postupu bude stromek výborně vysazený.
Pak ale zbývá ještě jedna důležitá věc – povýsadbový řez. Shrňme jej do několika bodů:
Čím menší objem větví, tím je to pro vysazený stromek lepší – nemusí toho tolik svými dosud nezakořeněnými kořínky živit. Většina nezkušených zahradníků tomu zpravidla moc nevěří, ale pokud sázíme tzv. volnokořenný strom (a ne strom z květináče), nejlepší je sázet tvar špičák (tedy bez větví). Mnoho lidí si sice přeje pořídit stromek již se zapěstovanou korunkou, ale dobré to není - malý poškozený kořínek tak musí živit větší korunku, než je on sám. Silně tak hrozí, že se jeho růst velmi zpomalí a on se tzv. „zababčí“. I proto je výrazně lepší výsadba stromů na podzim, kdy má sazenice čas několik měsíců nabírat sílu a vláhu do kořenů, které se v půdě postupně aklimatizují a stále mírně zakořeňují. A i proto je velmi potřeba zejména při jarní výsadbě (ale raději i při podzimní) stromek silně ostříhat a zejména první rok v suchých měsících stromek zalívat.
Řez stromku (stříhání větví) dokonce stimuluje růst – tedy čím více jej ostříháme, tím větší má vůli k novému růstu. A pokud má kořen méně větví nad sebou, který musí vyživovat, tím lépe mu to půjde. Vyvážený poměr je 1:1 poměr korunky ke kořenům. Pokud však dokážeme, že by kořínky měli navrch o třeba 50% nad korunkou, stromek se bude po výsadbě chovat velmi vitálně.
Řez je již o něco odbornější disciplína, než samotná výsadba. Je však dobré se jej nebát, protože obecně se dá říci, že čím je ho více, zejména v mládí stromku, tím lépe. Doporučíme Vám dvě zásady, které by po výsadbě mladého stromku mohl zvládnout úplně každý:
- Odstraníme všechny větvičky z kmínku, které tam nechceme. Větve, které jsou nízko, by časem sílily a nelíbily by se nám - stejně je časem budeme chtít odstranit a korunku založit výše. Strom by je tedy zbytečně krmil a vysiloval se tím.
Pokud tedy na kmínku máte nějaké větvičky ve výšce, která Vám nevyhovuje (říká se tomu prvotní obrost a je u sazenic dost častý, třeba ve velmi nízké výšce 20 – 50 cm), nemilosrdně jej odstraňte. Dbejte na to, aby po nich nezůstal vůbec žádný špalíček (tzv. čípek – malý zbytek větvičky - ten se nemá jak zahojit a přivleče nekrózu do kmínku), nicméně aby tam zůstal jakýsi pahrbek – tzv. větevní kroužek (ten je plný hojivých pletiv a ránu zatáhne). Tento pahrbek, větevní kroužek bez výstupku – zbytku větvičky - je důležitý. Je nutné jej na kmínku zachovat, aby se rána dobře hojila.
- Nakonec ustřihneme i centrální kmínek stromku asi 20 cm nad místem, kde chceme mít budoucí korunku (pokud tam již máme nějaké větvičky a nerostou u kmínku v příliš ostrém úhlu – ideálně v úhlu 60 až 45 stupňů a příp. i kolměji na kmínek, buďme za to rádi, ale zkraťme je i tak na třetinu až polovinu).
Tím jsme udělali vše podstatné pro zdravý vývoj vysazeného stromku.
Pamatujme, že prvních několik let je dobré pravidelně prořezávat korunku a rozevírat ji tak vůči sluníčku. Říká se tomu výchovný řez. Tím získáte nádherný zdravý ovocný strom. To je však již jiné téma.