Výhody malých a velkých stromů
Ovocné stromy mohou mít značně rozdílnou velikost. Tu vybíráme podle toho, k čemu mají sloužit. Zatímco do volné krajiny budeme sázet takové ovocné stromy, které se velikostně příliš neliší od jiných stromů v přírodě, na zahrádkách chceme stromy menší. O jejich budoucím vzrůstu rozhoduje okrajově odrůda, ale především podnož.
Podnož ovocného stromu tvoří kořen a různě dlouhá část kmínku, na kterém je pak vybraná odrůda naroubována. Ovocný strom tak ze strany kořene ovlivňuje podnož a ze strany koruny naroubovaná odrůda, která rozhoduje o druhu plodů (koruna a kořen bývají zpravidla podobně velké). A pozor, podnož dokáže ovlivnit i velikost a četnost plodů ovocného stromu.
Do zahrady vybíráme zpravidla stromy velikostně menší. Daleko dříve totiž plodí a také se z nich pak daleko lépe sklízí ovoce.
U malých a zakrslých ovocných stromů je první úrodu možno očekávat už za rok či dva, s jistotou za tři až pět let. U velkých stromů to může být 7 až 12 let, v závislosti podle odrůdy a podmínek stanoviště.
Stromek z pecky – zdravý, dlouhověký, avšak příliš veliký
Pokud byste si vypěstovali stromek z pecky a ten naroubovali (pokud byste neroubovali, šlo by s velkou pravděpodobností o tzv. plaňku, s nezajímavými plody), tak takové podnoži se říká semenáč a způsobu tohoto nejpřirozenějšího množení z pecky se říká množení generativní. Takovou podnož je dobré už nepřesazovat, aby se neporušil přirozeně se tvořící kůlovitý kořen (přesazování se dá částečně řešit pěstováním v květináči).
Takto s velkou pravděpodobností vytvoříte strom, který časem bude mohutný, zdravý a dlouhověký, ale - pozor, na plodnost můžete čekat i déle než přes půl lidské generace, 12 let. Bude nejprve dlouho růst a sílit. Plodnost nastane, až strom dosáhne alespoň přibližně svoji dospělé velikosti. Protože - strom když roste, tak neplodí. A pokud i trochu plodí, tak to není žádoucí, protože to vede k zastavení růstu stromu (strom se tzv. zababčí).
Do míst, kde nepožadujeme efektivní sklizeň a kde je dost místa, například v alejích okolo cest, či ve volné přírodě, je mohutný strom výhodou. Je odolný, jako solitér nádherný a jeho ovoce je darem pro zvěř i lidi. Na vzrůstné podnoži semenáč se nejčastěji pěstují staré odrůdy, jako je Průsvitné letní, Kožená reneta, Antonovka, Strýmky a spousta dalších.
Stromky s vegetativně množenou podnoží – výborné do zahrad
Do zahrady je daleko výhodnější používat stromy málo vzrůstné, na tzv. typových podnožích. Jde o podnože pěstované z matečnic kopčením, tzv. vegetativně. Tento způsob množení zaručuje podnožím velmi podobné vlastnosti, jako má jejich mateční rostlina. Zaručují zpravidla nižší vzrůst, dle typu podnože, a velmi často i značnou úrodnost. Ty nejméně vzrůstné z nich však vyžadují celoživotní oporu kůlem, nebo drátěnkou. Jejich životnost je také výrazně kratší.
